Co má společného uzavírací rituál a milování?

Odpověď na tuto otázku mě napadla ráno po milování, kdy jsem se jen plně odevzdala a uvolnila, bez očekávání a cíle. Kdy vzniklo to bezčasí, které nenarušilo ani zvonění budíku ke vstávání a povinnosti vypravit dítě do školy.

Na milování je krásný ten přesah v podobě oxytocinové bubliny, v níž se pak můžete pohybovat, a všechno je tak nějak krásnější a veselejší. Podobně jako když k sobě přivinete miminko a máte za sebou prospanou noc, obejmete milého člověka, povídáte si s nejlepší kamarádkou, někdo vám řekne něco hezkého, nebo třeba strávíte víkend s vědomými ženami, kde máte čas a prostor jít do hloubky.

A tady se to potkává. Ještě ve mně doznívají pocity víkendového semináře na poporodní uzavírací rituál. Jestli nevíte, co to je, vydejte se na objevnou cestu po mých stránkách, určitě na něj narazíte.

A jaká je tedy odpověď?

U obou jste vy a ten druhý/á. U obou můžete udělat maximum, ale záleží na tom, co přináší, a jak zareaguje druhá strana. Bude vám důvěřovat? Pustí to? Je tam správná chemie?

Pokud ano, dojde ke katarzi. A troufám si říci i splynutí, na pár momentů či hodin.

Tímto vás všechny zdravím ze své bubliny, která se časem rozplyne. Ale to nevadí. Změna je jediná jistota, kterou máme. Budou jiné chvíle, prožitky a pocity. Třeba smutné, bolestné, milující, nadšené, bojácné, unavené, nebo jen plynoucí. To vše je život. A po létě vždy přichází podzim a po zimě jaro.

Koukněte se z okna. 

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *